Hostem je paní doktorka Sylvie Špitálníková, která pracuje v Nemocnici Havlíčkův Brod a specializuje se na endokrinologii, diabetologii a vnitřní lékařství.
Nezbytné minerály pro udržení harmonické rovnováhy v lidském těle
Draslík a sodík jsou pro lidské tělo nenahraditelné minerály. Draslík je zásadní pro správnou funkci všech buněk a tkání. Společně se sodíkem pomáhá regulovat množství tekutin v těle, což je důležité pro zdraví ledvin a rovnováhu vody uvnitř i vně buněk. S endokrinoložkou Sylvií Špitálníkovou prozkoumáme, jak sodík a draslík ovlivňují nervový systém, svaly i krevní tlak. Dozvíte se, jaké potraviny jsou bohaté na tyto minerály a jak zajistit jejich optimální příjem ve stravě.
Draslík je důležitý stopový prvek v našem organismu a potřebuje jej srdce, svaly a nervy. A věděli jste, že nejlepším zdrojem draslíku je banán a pomeranč? A co sodík? Najdeme rozporuplné informace, že je pro náš organismus potřebný i nebezpečný zároveň. A jak to tedy je?
Proč potřebujeme draslík?
Draslík je velice důležitý iont v lidském těle. Vyskytuje se spíše uvnitř buněk než mimo a má funkci při přenosu nervového signálu, takže pro nervy, pro svaly a velice citlivé pro nedostatek nebo nadbytek kyslíku je srdíčko a srdeční sval.
Jak se projeví nedostatek draslíku?
Nedostatek draslíku by se projevil takovou netečností, únavou, svalovou ochablostí, snížením svalové síly, snížením střevní peristaltiky, až vlastně zástavou úplnou paralytickým ileem, životu nebezpečným arytmiím až k srdeční zástavě.
Jaká je doporučená denní dávka draslíku?
Doporučená denní dávka draslíku je 2 - 5,5 g. Ukazuje to důležitost draslíku pro životní pochody.
Draslík se v našem těle vyskytuje jako draselný kationt, takže má náboj. Elektrolyt funguje právě při přenosu nervového signálu mezi jednotlivými nervovými vlákny a na nervosvalové ploténce a vlastně mezi srdečními buňkami.
Uvádí se, že draslík nejlépe funguje se sodíkem a poměr příjmu draslíku k sodíku je 2 : 1 ? To znamená, že pokud víc solíme, měli bychom přijímat více draslíku?
Je to tak, měli bychom zvýšit příjem draslíku. Řekla bych, že sodík a draslík jsou takový bratři v triku. Draslík je uvnitř buňky, sodík je vně buňky a vlastně oba minerály, oba kationty mají roli právě při přenosu signálu jak na buněčné membráně tak nervové soustavě, ve svalové soustavě, ve vnitřních orgánech, zkrátka jsou všudypřítomné a velmi důležité.
Draslík společně se sodíkem pomáhá regulovat tekutinu v našem těle
Ano, sodík vede k zadržování tekutiny, rovnováha mezi sodíkem a draslíkem je důležitá zejména pro správné vylučování tekutiny a správnou funkci ledvin. Upřímně řečeno, draslík je také navázán na acidobazickou rovnováhu, takže změny acidobazické rovnováhy, to znamená jak se mění pH extra a intracelulární tekutiny tak to vede ke změně množství draslíku v jednotlivých kompartmentech lidského těla.
Spojitost nedostatku draslíku se zvýšeným rizikem cukrovky a inzulínové rezistence
Je to zajímavé, ale právě zase to přes receptory na úrovní buněk. Snížené množství draslíku vede ke sníženému vylučování inzulínu, takže je tím porušená glukózová tolerance a nemůže být cukr využíván jako zdroj energie.
Draslík a kostní zdraví osteoporóza
Tady je zase důležitá vlastně rovnováha iontu draslík a vápník. Nedostatek draslíku může vést ke zvýšenému vylučování vápníku a mobilizaci z kostní tkáně. Také to není nic, co bychom úplně chtěli a mě nyní napadá, že nejčastější příčinou nedostatku draslíku v naší populaci je užívání některých léků, což laická veřejnost mnohdy neví a jsou to například léky na odvodnění diuretika, potom léky, které se používají k léčbě cukrovky, k léčbě srdečního selhání a k léčbě onemocnění ledvin tzv. glifloziny, to je takový řekla bych hit poslední doby.
Proč je důležitý draslík pro sportovce
A to je ta správná činnost srdce a svalů. Při nedostatku draslíku úplně nevyužijeme potenciál svalů a jelikož sport většinou zatěžuje srdíčko, tak ani tady by nedostatek nebo i nadbytek draslíku nevedly k dobrým výkonům. Mohou se i objevit svalové křeče, protože při sportu se potíme, potem ztrácíme minerály, a když je nebudeme doplňovat například u těch dlouhých sportovních aktivit iontovým nápojem. Proto když třeba běžím maraton, tak nepiju jenom vodu. Pro správnou činnost svalů je třeba minerály doplnit, především draslík a sodík, ale nejen.
Co draslík a ledviny
Tady je důležitý moment při onemocnění ledvin, když špatně pracují ledviny a špatně vylučují draslík, tak může vznikat ten nebezpečný nadbytek draslíku a každý ten pacient na to reaguje trošku jinak, takže někdy je nutno dodržovat velmi přísnou dietu se sníženým obsahem draslíku a to je tak trošku opak, o čem jsme se tady bavili. Někdy je nutné i draslík v jídle omezit.
V jakých potravinách se draslík vyskytuje?
To je zajímavá otázka. Zmínili jsme banán, ještě jednou tolik draslíku je v bramborech, ale obecně dobrým zdrojem draslíku je ovoce, to jsou všechny peckoviny, drobné ovoce rybíz, angrešt, hroznové víno, rajčata. Samozřejmě i taková bílkovinná strava - játra, ledviny, kuřecí maso, obecně veškeré maso bych řekla.
Nedostatky draslíku
Hrozí při užívání léků, které jsme jmenovali, pak při ztrátách tekutin třeba průjmem, zvracením anebo z nějakých vstupů do trávicího traktu z různých stomií, kde vlastně ztrácíme ten střevní obsah, který je na draslík bohatý. Ztráty minerálů nastávají při zvýšeném pocení, to jsme mluvili při sportovních výkonech.
Je dobré koupit si a doplnit draslík nějakými doplňky?
Co se týká užívání léků, které jsem zmiňovala, tak většinou zasáhne lékař a napíše draslík v tabletách. Často si pacienti neuvědomují, jak je důležité ty tablety užívat, tady ty dávky jsou opravdu gramové. Nejmenší obsah chloridu draselného v užívaných tabletách je 0,5 g, takže to je velký rozdíl oproti jiným minerálům.
Některé léky na odvodnění diuretika jsou tzv. draslík šetřící a často se kombinuje diuretikum, které způsobuje zvýšenou ztrátu draslíku s tím draslík šetřícím, třeba Furosemid se Spironolaktonem, to je taková velmi častá kombinace, takže to je medicínská cesta, jak k tomu nedostatku draslíku předejít.
Nedostatek draslíku může vznikat ale třeba i při některých endokrinologických onemocnění, při onemocnění nadledvin. Takže tady lékař raději předepíše tabletky, aby byla jistota, protože jak jsme tady zmínili, nedostatek draslíku může způsobit srdeční zástavu a smrt.
V úvodu jsme zmínili, že ruku v ruce s draslíkem jde sodík. Víme, že nejvýznamnějším zdrojem sodíku je chlorid sodný kuchyňská sůl.
A proč je vlastně tak nebezpečný nesolte
Řekla bych, že nebezpečné to je proto, že ta naše obvyklá strava nebo ta strava, která nám chutná, je na ten sodík hodně bohatá, to jsou různé uzeniny, grilovaná kořeněná masa, brambůrky, i ty oříšky si rádi posolíme. Velmi často pijeme minerální vody s vysokým obsahem sodíku, takže tady trošku varovný prst - toho sodíku by mělo být asi 6 g denně. Samozřejmě, že se to liší ve věkových kategoriích, maminky asi budou vědět, že dětem do 1 roku se nesolí, protože potřebují 130 - 180 mg sodíku v potravě, takže opravdu maličko oproti dospělým.
Zkrátka sodíkem se umíme zásobit jako populace velmi dobře, ale pozor, existují zase skupiny lidí, kde se často setkáváme s nedostatkem sodíku a ten nedostatek sodíku může být strašně nebezpečný a může nastat až poškození mozku až smrt sodíku. Jsou to zase lidé, kteří užívají různé léky, například léky, které napíše neurolog nebo psychiatr často vyvolávají tzv. hyponatrémii a tady potom přistupujeme k podávání sodíku v kapslích anebo těm lidem říkáme, aby si ty kapsle do jídla vysypali a posolili si hodně. A často se setkávám s tím, že pacienti nechápou závažnost situace a nechtějí ten sodík užívat jak jsou vlastně informovaní o jeho nebezpečnosti. Takže bych řekla, že co je nebezpečné pro jednoho, není nebezpečné pro druhého a vždycky naslouchejme svému lékaři, protože nám dobře radí.
Ženy v těhotenství
Sodík způsobuje zadržování vody v těle a úplně v těhotenství tohle neradi vidíme. Už tam jsou jiné hormonální abnormality, které působí stejným směrem, takže se občas setkáváme s těhotenskými otoky a se zvýšením krevního tlaku.
Zvýšená konzumace sodíku může podporovat zvýšení krevního tlaku. Proto zvýšený prst u lidí se zvýšeným krevním tlakem, na to solení. Při hypertenzi by neměli tolik solit.
Jak poznám, že mám hodně nebo málo sodíku?
U toho sodíku si můžeme všimnout únavnosti, výkonnosti, ale i různých neurologických abnormalit, protože nedostatek minerálů škodí právě té nervové soustavě.
Co se vlastně děje, když dochází k tzv. zadržování vody v těle?
To je právě ta změna mechanismu v ledvinách a souvisí to v rovnováze sodík- draslík, takže se nevylučuje té tekutiny tolik, jak by tělo potřebovalo. A v některých případech to může vést k otokům, ale ne úplně vždycky, abychom si řekli, že když mám nadbytek sodíku, že mohu mít otoky, nemusím. Spíše je nemám častěji, ale ten vysoký krevní tlak ano.
Co pitný režim?
Co se týká pitného režimu, tak i nadměrné pití vody může být škodlivé. Třeba když se potím a ztrácím hodně toho sodíku, tak je rozumnější ho doplňovat nějakou minerální vodou, což možná všichni víme, když jsme byli malí a měli jsme nějaké horečnaté onemocnění, tak se dělal hovězí nebo kuřecí vývar hodně osolený, aby se sodík vrátil do těla. Takže pití jenom čisté vody anebo dokonce převařené vody na doplnění tekutiny může paradoxně, když je té vody hodně vést právě k hyponatrémii a k život ohrožujícímu stavu.
Takže, zase, když půjdu dělat nějakou těžkou práci, běhat, nebo do nějakého horkého prostředí, lepší na doplnění je minerální voda a nebudu to s tím příjmem tekutin přehánět.
Příjem tekutin by měl být úměrný tělesné hmotnosti toho, kdo přijímá tekutinu a teplotě prostředí v jakém se pohybuje. Optimální příjem tekutin je mezi 1,5 litrem až 3 litry tekutiny denně právě podle těchto faktorů se má postupovat.
Z pohledu endokrinologa, proč je pro vás draslík a sodík důležité hlídat?
Ano, rozhodně mineralogram je pro nás důležitý faktor, když hodnotíme například onemocnění hypofýzy, onemocnění nadledvin. Tam mohou vznikat hormonální disbalance, které vedou jak k nedostatku draslíku tak k nadbytku draslíku, stejně jako k nedostatku sodíku nebo nadbytku sodíku. Často tato onemocnění řešíme.
A kouzelné slovo MINERALOGRAM?
Základní mineralogram je hladina sodíku neboli natrémie, hladina draslíku kalémie a k tomu stanovujeme chloridy. Potom máme ještě další ionty, které běžně stanovujeme a to je vápník, hořčík, fosfor - a toto musí být v rovnováze. K tomu ještě přistupuje hladina cukru v krvi a hladina albuminu. Potom si hodnotíme osmolalitu séra a osmolalitu moči. Tohle je pro nás základní údaj pro nás endokrinology.