Jak se rodí laboratorní výsledek
Jak se rodí laboratorní výsledek. Vyšetřovací metody.
Prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc., vedoucí Ústavu klinické biochemie a hematologie LF UK a FN Plzeň
Laboratorní vyšetření má pro pacienta pro stanovení diagnózy, prognózy, kontrolu léčby nesmírný význam.
Uvádí se, že velká část informací, kterou dostává ošetřující lékař, přichází právě z laboratoří až 70 %. No a pacient toho o laboratořích málo ví. Ví, že se mu odebere krev, dá vzorek moči, jde to někam do laboratoře a pak mu lékař řekne, jak dopadl výsledek a bohužel mnohdy mu ho ani pořádně nevysvětlí.
Pacient přijde k lékaři, ten ho vyšetří, získá anamnézu, zeptá se na potíže, udělá základní fyzikální vyšetření. Podle toho usoudí o co by se asi mohlo jednat a mnohdy naordinuje laboratorní vyšetření.
Podle nálezu, který najde lékař na pacientovi při somatickém vyšetření, tak naordinuje samozřejmě náběry krve.
Jestliže se nejedná o vyšetření akutní, kdy je třeba ho udělat skutečně hned, tak obvykle pozve pacienta znovu na náběr až jiný den, aby se ten pacient připravil. Tzn, nesmí doběhnout do ambulance nebo náběrové místnosti a nebýt hned nabrán, měl by chvilinku sedět alespoň tak 15 minut, den před vyšetřením by neměl jíst žádná tučná nebo kořeněná jídla a hlavně měl by být na lačno a měl by být hlavně hodně zavodněn, ráno se může napít, neslazený čaj, eventuelně minerálku vodu neslazenou.
Z odběrového místa se může dostat vzorek do laboratoře vzorek buď tím, že s ním běží sanitář nebo sestra, což zaprvé trvá dlouho, zadruhé odvádí to zdravotnické pracovníky, ti se mají starat o pacienta. Takže my jsme to vyřešili potrubní poštou, takže vzorek se přivádí ze všech stanic, ať lůžkových tak ambulantních potrubní poštou. Je to urychlení výsledku, ušetří se zdravotnický personál, to si myslím, že je také důležité správné doručení vzorku.
V laboratoři se načte, že ten vzorek přišel, automaticky se přiřadí požadovaná vyšetření a začíná analytický proces. Evidence je velice důležitá, aby nedošlo k záměně s jiným pacientem, každý vzorek je označený štítkem s čárovým kódem. Čárový kód má zakódováno: rodné číslo pacienta, oddělení, kde leží, diagnózu, zdravotní pojišťovnu. To vše je na požadavku a zkumavce s tím vzorkem. Čím méně se se vzorkem manipuluje, tím je ta možnost záměny menší, to je také výhoda automatizace.
Vstupní modul do linky
Kde dochází načtení čárových kódů jednotlivých zkumavek a natažení informací z informačního systému. Linka dokáže zjistit, co se vzorkem má udělat.
Centrifuga
Vzorky krve je třeba zcentrifugovat, abychom dostali sérum ze srážlivé krve nebo plazmu z nesrážlivé krve.
Odzátkování zkumavek
Potřebujeme víčka ze zkumavek dostat dolu, aby stroj mohl z nich dále pipetovat.
Vytváření alikvotních vzorků
V tomto modulu dochází k vytváření tzv. alikvotů, což jsou určité části vzorečku, které se dále nezpracovávají automaticky na této lince, ale na jiných přístrojích, které jsou po laboratoři. Takže dojde z primární zkumavky k rozpipetování vzorečku do tazvaných alikvotních zkumavek.
Lepička alikvotních štítků
Dochází k nalepení štítků s čárovým kódem pro alikvotní zkumavky tak, abychom ty alikvoty mohli vložit do dalších přístrojů. A ty ostatní přístroje si z čarového kódu načtou informace, co s tím mají dále dělat.
Třídění vzorků
Tento modul slouží jako třídička jednotlivých alikvotů, má několik alikvotních plošek, které mají různé cíle určení podle jednotlivých analyzátorů, které jsou mimo automatickou linku a podle toho, kam ten alikvot má přijít, tak tam je vytříděn.
Přechod do analytické linky
Primární stojánky, které opustily preanalytickou linku, jdou dále do analytické linky, kde dojde ke změření všech biochemických paramtetrů.
Měření koncentrace iontů
V tomto modulu měříme ionty z lidského séra, natrium, katrium a chloridy, tedy sodík, draslík a chloridy.
Chemický modul
Zde se měří základní parametry lidského séra nebo lidské plazmy, jako jsou enzymy, různé bílkoviny.
Imunochemický modul
Zde dochází k měření různých speciálnějších třeba proteinů nebo protilátek, nebo vitamínů (vitamín B12, kyselina listová), dále tu měříme protilátky proti různým žloutenkám nebo jejich antigeny.
Délka zpracování záleží na požadavcích a na tom, jestli se jedná o vzorek akutní nebo ne. Akutní vzorky bychom měli zpracovat do hodiny, předat výsledek od přijetí vzorku. Přístroj má možnost předřazení vzorku a přednostní zpracování, pokud je třeba výsledek okamžitě.
Laboranti musí vzorky kontrolovat, vkládat, bez laborantů to nejde. Práce laborantská je jiná než před lety, to pipetování ruční a přenášení vzorku to je pryč. O to více je to práce odborná, protože musí chápat princip vyšetření, aby posoudili eventuelní atypické výsledky nebo když se objeví nějaké problémy, aby je dokázali vyřešit.
Rozdíl mezi dřívějším způsobem a novým samozřejmě je. Už od objemu vzorku, dříve se pacientovi odebralo více krve. A co se týče přesnosti o tom není sporu. I při dávkování těch objemů jako je několik mikrolitrů krve nebo z krevního séra, pro představu 1 kapka je přibližně 50 mikrolitrů a zde se dělá ze 2-3-5 mikrolitrů, tak ta přesnost je velice dobrá, dokonalá.
Výsledky laboratorních vyšetření spolu obvykle souvisejí. Je třeba je složit dohromady jako stavebnici a z jednotlivých vyšetření poskládat celý obraz, to je úkol lékaře a musí odhadnout, jestli tam vše patří nebo je tam něco navíc.
Je to velice důležité proto, aby pacient byl dobře léčen. A pacient může být dobře léčen pouze v tom okamžiku, kdy my jednak věříme pacientovi, jeho údajům a jednak věříme laboratoři od níž ty výsledky dostáváme a pomocí jichž můžeme kontrolovat a hodnotit účinnost léčby.