Únava
Únava bývá zpravidla prvním signálem poukazujícím na fakt, že v organismu není něco v pořádku. Únava velmi úzce souvisí se současným hektickým způsobem života, který nás ovládá a který my považujeme často za absolutně normální. Je však velmi přínosné řešit snadnou unavitelnost co nejdříve a nečekat, až doje k možným psychickým a organickým změnám, jimiž se pak musíme zabývat déle a odpovědněji než prvními varovnými signály organismu, mezi které únava bezesporu patří.
Intenzita únavy se však může postupem času zvyšovat, pocity vyčerpanosti a nedostatku energie se mohou stávat častějšími a únava se pak stává chronickou. Všeobecně lze únavu charakterizovat jako ochrannou funkci organismu před přepětím z různých příčin.
Intenzita únavy se však může postupem času zvyšovat, pocity vyčerpanosti a nedostatku energie se mohou stávat častějšími a únava se pak stává chronickou. Všeobecně lze únavu charakterizovat jako ochrannou funkci organismu před přepětím z různých příčin.
Nervová a celková únava signalizuje útlum korových mozkových funkcí, jež zodpovídají za myšlení, vnímání, vědomí. Projevy těchto typů únavy snižují reakční schopnost, která je ovlivněna nebo vyvolána duševní výkonností, nedostatkem nebo nadměrnou pracovní činností, jednotvárnou prací, nutným plněním časových limitů, ztrátou pracovní motivace, bolestivými a chorobnými stavy.
Již existující únava ve spojení s pokračujícím nadlimitním pracovním tempem, nedostatečným zotavením a přílišnou tělesnou činností ústí do výrazného přepětí, vyčerpání a vyhoření.
Úprava stravovacích návyků má pro potíže se snadnou unavitelností nebo dlouhodobější únavou velký význam. Lehkost stravy s pravidelným jídelním režimem a pestrostí jídelníčku usnadní práci zažívacího traktu a potřebné energetické zdroje pak mohou být organismem snadněji využity pro zvýšení celkové výkonnosti.
Pravidelně sportující lidé musí dbát na dostatečný příjem kvalitních bílkovin, optimální příjem vitamínů a minerálních prvků, preference rostlinných tuků, eliminace výrobků s cukrem a další.
ENERGETICKÝ OBSAH
Především jde o celkové množství denní stravy, které ovšem není v tomto případě posuzováno podle jejího obsahu, nýbrž podle množství joulů v ní obsažených.
Jednotka joule - zkratka J - se nyní po zavedení Mezinárodní soustavy jednotek užívá namísto dřívější kalorie jako míra energie obsažené v potravě, ale také energie vydávané při svalové činnosti (tělesná práce, sport, jakýkoliv pohyb).
Kalorie
Kalorie (značka cal) je jednotka energie, dnes již hrazená joulem, je množství energie, které dokáže zvýšit teplotu 1 gramu vody ze 14,5 °C na 15,5 °C. Platí tedy:
1 cal = 4,185 J
Kilokalorie
Častěji se však používá jednotka tisíckrát větší (dříve označována jako tzv. velká kalorie) , kilokalorie, značená kcal, odpovídající tedy asi 4,185 J.
Pokud se o kaloriích mluví v souvislosti s výživou, obvykle se používají kilokalorie.
Přepočty:
Jednotka joule - zkratka J - se nyní po zavedení Mezinárodní soustavy jednotek užívá namísto dřívější kalorie jako míra energie obsažené v potravě, ale také energie vydávané při svalové činnosti (tělesná práce, sport, jakýkoliv pohyb).
Kalorie
Kalorie (značka cal) je jednotka energie, dnes již hrazená joulem, je množství energie, které dokáže zvýšit teplotu 1 gramu vody ze 14,5 °C na 15,5 °C. Platí tedy:
1 cal = 4,185 J
Kilokalorie
Častěji se však používá jednotka tisíckrát větší (dříve označována jako tzv. velká kalorie) , kilokalorie, značená kcal, odpovídající tedy asi 4,185 J.
Pokud se o kaloriích mluví v souvislosti s výživou, obvykle se používají kilokalorie.
Přepočty:
- 1 kcal = 1000 cal = 4 185 J = 4,185 kJ
- 1 cal = 4,185 J
- 1 J = 0,239 cal
- 1 kJ = 239 cal = 0,239 kcal
Chronický únavový syndrom
Zdroj: Akademie věd České republiky (YouTube), Chronický únavový syndrom
Onemocnění odpovídající dnešní diagnóze CFS - chronickému únavovému syndromu, je známo již více jak 200 let. V roce 1869 popsal neurolog G. M. Beard onemocnění s příznaky únavy, bolestmi hlavy, ustrašeností, depresemi až celkovým vyčerpáním, které nazval „neurastenie neboli nervové vyčerpání“. Příznaky, kterými se únavový syndrom projevuje, je celá řada. Mezi velká kritéria spadá např. únava trvající více jak 6 měsíců, pokles aktivity až o 50 % nebo snadná unavitelnost.
Chronický únavový syndrom je multi-systémové onemocnění, které postihuje více orgánů.
Projevuje se velice pestrými příznaky od narušení vegetativních funkcí a svalové únavnosti, psychických a neurologických symptomů, až po podstatné oslabení anti-infekční a protinádorové imunity.
RNDr. Petr Šíma, CSc., Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.
A přijde to, ten příznak nástupu chronického únavového syndromu, je většinou náhlý v 90 %, že se ráno vzbudíte a nemůžete vstát z postele, špatně se Vám dýchá atd., najednou zjistíte, že máte slabou horečku, že Vás bolí klouby, svaly. Jsou dva základní příznaky a ještě 8 dalších. Jsou to tzv. Fukudova kritéria, Cholmesova kritéria atd.
Jedním z doporučení doktora Šímy, jak postupně zmírnit symptomy únavového syndromu, je dodávat tělu dostatek nukleotidů z potravy.
Nukleotidy jsou stavební díly nukleových kyselin DNA nebo RNA. Tyto nukleové kyseliny jsou nositelky dědičnosti a jsou obsaženy ve všech buněčných jádrech, ale mimo jiné jsou ještě součástí enzymů - určitých přenašečů, jak energie tak živin a bez těch enzymů bychom nemohli existovat stejně jako bez těch nukleových kyselin.
Nukleotid je naprostý základ, který si potom odborníci uvědomili, že v případech rekonvalescence, ozáření, úrazů, podvýživy, tak je potřeba přísun nukleotidů do organismu zvýšit. Nejstravitelnější neboli nejdostupnější nukleotidy jsou z masa, z jiker, droždí a samozřejmě z mléka.
Na základě řady nových poznatků a zpřesnění, byl únavový syndrom celosvětově uznán za velmi závažné onemocnění. Může propuknout počínaje od puberty, prakticky v každém období života, ikdyž nejvíce nemocných v populaci je mezi 40 až 50 lety a to všech ras i sociálních vrstev.
Zdroj: Adademie věd České republiky, Chronický únavový syndrom